Requiem za cvoky volně navazuje na předchozí knihu hudebníka Pavla Tylšara a výtvarníka Václava Benedikta. Po fantazijních básních v knize Fuga zní dvěma hlasy je zde Tylšar mnohem adresnější a témata mají konkrétnější kontury.
První část knihy Potopená katedrála je směsí poeticko fantazijních textů, které gradují závěrečnými básněmi Vernisáž a Potopená katedrála.
Ve druhé části Molto primitivo jde autor sarkasticky až na dřeň podstaty cynismu pokřivené lidské morálky pomocí jednoduchých, přímočarých textů.
Ve třetí části Requiem za cvoky se ocitáme na rozhraní šílenství a tohy po životě bez nánosů zavedených společenských klišé. Benedikt ve svých ilustracích opět vychází z motivů textů. Pojal je oproti minulé knize s pomocí lehkého zabarvení a dává tím básním ještě větší rozměr.