Sbírka satiricky laděných veršů současného českého autora je ironickou mozaikou, která se pokouší charakterizovat a glosovat jak současnou společenskou situaci, tak i mezilidské vztahy.

Antonín Háka již od prvních veršů, které jsou podobně jako další básně této sbírky komponované v klasickém rýmovém schématu, volí sarkastický a hořce jízlivý tón, jímž zaznamenává některé negativní jevy, které doprovázejí dnešní nepříliš vábnou skutečnost. Například hned v titulní básni se zabývá nevšímavostí či lhostejností mezi lidmi a v následujím bloku pak na ročních obdobích charakterizuje záporné rysy české národní povahy a mentality. Autor dokáže také s úsměvem a nadhledem popsat rádoby láskyplný vztah, jenž se rodí třeba v internetové komunikaci a záměrně přetéká trapným a humorným nedorozuměním.