Kniha nabízí vhled do vývoje českého a slovenského ústavního režimu od rozdělení Československa do současnosti. Srovnává nejen odlišnosti mezi novými ústavami obou nezávislých států, ale také poskytuje odpověď na otázku, jak se se lišila česká a slovenská reakce na ústavní konflikty, které se v jejich politickém životě objevily později. Kniha demonstruje, jak se primární slovenskou reakcí staly opakované změny ústavního textu, zatímco v Česku ústavní aktéři museli řešení častěji nalézat v podobě formování ústavních zvyklostí, běžné legislativy, judikatury nebo politického vyjednávání. <br> Kniha tak poskytuje odpovědi například na otázky: Jak zareagovali český a slovenský prezident na zavedení přímé volby občany, přičemž jen na Slovensku byla ústavní reforma spojena s formálním posílením prezidentových pravomocí? Proč mohl v Česku ústavní soud formovat podobu volebního systému intenzivněji než na Slovensku? Proč se v obou státech ustavila koordinační centra pro evropskou politiku v odlišných ústavních institucích? Jak se liší pravomoci české a slovenské vlády v demisi?