Vojta Beneš (1878-1951), starší bratr československého ministra zahraničí a prezidenta Edvarda Beneše, původní profesí učitel, se během první světové války stal důležitou postavou protihabsburského odboje v USA. V meziválečném Československu působil jako zemský školní inspektor, pedagogický i politický publicista, poslanec a senátor za sociálně demokratickou stranu. Po německé okupaci znovu působil v zámoří mezi krajanskou komunitou. V letech 1945-1948 se angažoval na pravici Československé sociální demokracie a 1946-1948 byl poslancem Ústavodárného národního shromáždění. Po komunistickém převratu v únoru 1948 odešel potřetí do exilu.
Dramatická poslední léta života zaznamenal v dosud nepublikovaných pamětech, které odhalují mnohdy překvapivé detaily a souvislosti z přelomových momentů dějin naší země v první polovině 20. století.