Studie o novodobém vypravěčství, která se opírá o teorie orální kultury, autorského herectví a psychosomatické kondice. Základním inspiračním zdrojem jsou především učení J. Waltera Onga a Ivana Vyskočila, varšavský mezinárodní festival vyprávění a činnost polského souboru Studnia O. Součástí studie jsou také portréty reprezentativního výběru současných evropských vypravěčů.