Jediná kniha skotského autora z počátku minulého století, přítele sira Waltera Scotta a obyčejného pastevce. Kniha sestává z dvojího zpracování téhož příběhu vyprávěného jednou "vševědoucím" vypravěčem, podruhé pak hlavním hrdinou příběhu ve formě jeho soukromého deníku. Východiskem knihy je existence náboženských sekt kalvínského vyznání, jejichž příslušníci věřili v Boží předurčení člověka ke spáse či záhubě, které člověk nemůže svým životem v žádném případě změnit. Autor v knize ironizuje a dovádí do absurdity víru těchto sekt a spojuje živé realistické líčení postav a krajiny s groteskními, fantastickými obrazy. Knihu je možné číst jako prazvláštní detektivní příběh i jako ironizující studii extrémního, vysoce netolerantního a agresivního typu křesťanství, které doslova zaměnilo Boha za ďábla.