Původní autorský text, který přináší nový pohled na téma vztahu filosofie a logiky. Čtenář je zde přehlednou strukturovanou formou seznamován s velmi neobvyklým typem myšlenek ranného díla předního filosofa 20 století. Přestože se logika většinou nepovažuje za doménu fundamentální ontologie, snaží se kniha ukázat, že se Martin Heidegger již od samého počátku své filosofické cesty a přinejmenším až do konce 20. let soustavně vyrovnával s logickou problematikou platnosti a nezávislosti pravdivých výroků na reálném procesu myšlení - tedy s tehdy obecně živými otázkami vyrůstajícími jak z kritiky tzv. psychologismu, tak z fregovské a novokantovské tradice čisté logiky. Uprostřed těchto zápasů pak Heidegger přichází s odhalením temporálních základů logiky jako disciplíny vyrůstající z bytostných struktur pobytu. Přestože se jedná o filosofický text, je kniha zpracována čtivým a poutavým způsobem. Členěna je na tři části: spor o psychologismus, sestup k Aristotelovi a fenomenologická chronologie.