Téma čísla: Mladá věda. Obsah tohoto čísla vychází primárně z vítězných příspěvků přednesených na Celostátní studentské vědecké konferenci v oboru historie. Vybrané studie přinášejí pozoruhodnou škálu témat, jež rovnoměrně pokrývají dějiny českých zemí v chronologickém záběru od raného středověku po pozdní 20. století. Můžeme je tak rozdělit do několika skupin podle druhů pramenů, z nichž vycházejí. Několik textů se věnuje analýze písemných pramenů, ať již jde například o kroniky 14. století (Gabriela Škorníková), rozbor korespondence papežských nunciů (Zdeňka Horáčková) či cestopisných deníkových záznamů (Veronika Hřebíková). Interdisciplinární rozměr tohoto čísla naplňují studie věnující se ekonomickým dějinám, případně dějinám osídlení a hmotné kultury (David Trojan, Karel Petrášek). Archivní výzkum diplomatického materiálu pak byl proveden jak pro analýzu centrální panovnické politiky (Stanislav Ulman), tak pro mikrohistorickou demografickou sondu do dějin jedné obce (Veronika Lešková). Na studiu pramenů ve veřejných i soukromých archivech jsou založeny rovněž příspěvky věnující se dílčím tématům nejnovějších českých a slovenských dějin, jako jsou šoa (Boris Kořínek), politické procesy v padesátých letech (Václav Podlešák) či období normalizace (Tomáš Maleček).