Judaismus

Publikace přináší edici významného pramene k dějinám pražských Židů uloženého v Archivu Židovského muzea v Praze.

Publikace věnovaná více než stoleté historii mimořádné muzejní instituce zároveň v mnohém odráží dramatické osudy českých a mora...

Vzájemné vztahy mezi jedincem a společností jsou odjakživa jedním z nejpodstatnějších prvků lidského spolužití.

Tato kniha se zabývá postavením ženy ve třech zjevených náboženstvích, s odvoláním na jejich základní věroučné zdroje.

Základní halachické dílo překládané pro svou popularitu po celém světě již více jak jedno století.

Pesachový příběh tak, jak ho líčí text hagady, připomíná události, které stály v základu samotné existence Izraele jako svébytného národa, tedy vyvedení z egyptského otroctví Hospodinem, B-hem Abrahama, …

Publikace je výsledkem téměř pětileté práce pracovníků Židovského muzea v Praze, kteří v letech 2004-2009 zmapovali a sepsali všechny dostupné obřízkové textilní donace pocházející z území Čech a Moravy …

Studie člověka z pohledu kabalisty. Po krátkém úvodu a vysvětlení "stromu života", mystického nástroje kabaly, popisuje Halevi prostřednictvím moderních termínů, jak působí věčné principy na čtyři světy, …

Katalog ke stejnojmenné výstavě v Galerii Roberta Guttmanna je prvním podrobným zpracováním dějin knihovny Židovského muzea v Praze, jež je nyní plně funkční moderní institucí s reprezentativním fondem …

Katalog obsahuje 70 katalogových položek a je výsledkem dvouletého výzkumu muzejních pracovníku.

Sborník Židovská menšina za druhé republiky navazuje na předchozí dva sborníky: Židovská menšina v Československu ve dvacátých letech a Židovská menšina v Československu ve třicátých letech.

Katalog ke stejnojmenné výstavě v Galerii Roberta Guttmanna, která přibližuje tradiční židovský svatební obřad - jeho průběh a atributy.

Kabala a pražská judaika přináší výbor z obtížně dostupných textů prof.

Autor nabízí nový pohled na nejkontroverznější a nejzáhadnější práci Sigmunda Freuda, jedinou z jeho knih s židovskou tematikou: Muž Mojžíš a monoteistické náboženství.

Kniha komentářů rav Jigala Ariela k biblické knize Ester. Publikace se skládá ze dvou hlavních části - česko-hebrejské bilingvy svitku Ester (v překladu rabína Karola E.

Jak se píše v knize Zohar, vrcholném díle židovské kabaly: „Nic se ve světě neztrácí, nic nepropadá nicotě, ani slova a hlas člověka.“ Vše, co se událo, se vtisklo do duchovní „kroniky světa", kterou …

Překlad knihy Stezka návratu je doplněn:- komentáři dr. J. Diveckého- stručným životopisem a bibliografií rabi Löwa- slovníkem pojmů Ústředním tématem knihy Netivot olam je vnímání etiky lidského konání …

Čtvrtý díl série Povídá se… přibližuje biblické poselství tzv. Zadních proroků: Izajáše, Jeremjáše, Ezechiele, Ozeáše, Amose a dalších tzv. malých proroků.

Newyorská rabínka v deseti kapitolách velmi dojemně, přesvědčivě a s humorem na mnoha příkladech z vlastní zkušenosti vypráví o vlastní cestě k Bohu, k pokoře a přijetí všech stránek života. Řešením …

Koncem ledna vychází Židovská ročenka 2022/2023 - 5783. Jako vždy obsahuje výběr z textů českých i zahraničních autorů, několik z nich představujeme: Básník, spisovatel a novinář Miloš Doležal přibližuje …

Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878-1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906.

V Hebrejské knize mrtvých líčí Zhenya Senyak putování duše mezi životy a její konečný návrat ke stvořiteli Všehomíra.

Pinkasim, tedy knihy, které vedly samosprávné orgány raně novověkých židovských obcí, jsou prvotním pramenem pro poznání fungování obecní samosprávy v oblastech kultu, školství, soudnictví, hospodářství …

V úvodu tohoto mistrovského historického díla nalezneme smělé prohlášení: Moderní věk je věkem Židů a my všichni jsme, různou měrou, Židé.

Pražský rabinát Gutmanna Klemperera, který ve čtyřech pokračováních otiskl Paschelesův pražský Illustrierter israelitischer Volkskalender v letech 1881-1884, poskytuje nejen zajímavý příklad odborné …

Pěti knihám Mojžíšovým se také říká hebrejským slovem Tóra. Toto slovo lze do češtiny přeložit jako Zákon, ale také jako "směrovka" nebo "směrnice".

Proč Židé pokládají na hroby kamínky a ne květiny? Proč má ukazovátko na Tóru tvar lidské ruky?

Kniha pro každého, kdo chce mít ucelený přehled o židovském náboženství.

Jiří Weil napsal Žalozpěv za 77.297 obětí v roce 1958 u příležitosti slavnostního setkání v Pinkasově synagoze, rekonstruované v památník obětem holocaustu.