Knihy o dějinách Evropy

Kniha Krajinská hranica medzi Slovenskom a Podkarpatskou Rusou (1919 - 1939) sa pokúša načrtnúť zložitosti procesu h?adania slovenské ho a rusínskeho etnického priestoru v období medzi dvoma vojnami.

Přední slovenský historik a dlouholetý ředitel Historického ústavu v Bratislavě zpracovává již podruhé ve zcela nové podobě historii slovenského národa i jeho státnosti.

Součástí "našeho" společného rakouského státu byl také nemalý kus Itálie.

Bulharsko je země, kde mají k Čechům z historických důvodů velice kladný vztah.

Na blíže neurčeném místě v České republice se v jednom luxusním hotelu setkávají čtyři přátelé z 90. let: Maďar, východní Němec, Polák a Čech.

Kronikářské dílo merseburského biskupa Dětmara, napsané přibližně v letech 1013-1018, je jedním z nejobsáhlejších pramenů k dějinám střední Evropy kolem roku 1000.

Tři knihy Retro ČS vrací čtenáře do let socialistického konzumu, k věcem každodenní spotřeby, které provázely (anebo v nedostatkové ekonomice naopak neprovázely) průměrného obyvatele Československa.

Kniha přináší přehled o historickém dění v Evropě ve 20. století formou tzv. faktografických esejů.

Koloniální říše ve všech svých podobách byly součástí politických map světa více než pět staletí, od renesance až do dnešních dnů.

Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie.

Znepokojivá analýza nejnovějšího vývoje v politické mapě Evropy.

Publikace představuje vybrané aspekty postihující význam a efektivitu státních zásahů v krizových momentech hospodářsko-politických dějin, konkrétně v období hospodářských krizí, válečných příprav a …

Autor ve své knize provází sídly francouzských panovníků, valoiských i bourbonských, rozesetých po Paříži a jejím blízkém i vzdálenějším okolí, včetně Loiry, a tak čtenáři navštíví Louvre, Tuilerie či …

Kniha seznámí čtenáře s vývojem největší spolkové země Německa od formování Bavorů a raného středověku, kdy území patřilo nejprve do franské a poté východofranské říše, přes vznik vlastního vévodství …

Stručné dějiny jednoho z nejmenších evropských států, ale s velmi pozoruhodnou historií a obecně známými příbuzenskými vazbami na český trůn.

Román světově proslulého autora, předního představitele současné francouzské prózy.

Historicko-politický esej o poválečném společensko-politickém vývoji a současné tváři Německa a o jeho úloze v evropské a světové politice.

Kniha poskytuje komplexní srovnávací analýzu průběhu tohoto procesu v Německé demokratické republice, Československu, Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Polsku.

Evropa v konfliktech, osvícenství, Francouzská revoluce, napoleonské války, barok.

Málo známé období španělských dějin devatenáctého století, které je jak chaotické, tak zároveň fascinující svými boji, spory mezi tradicí, monarchií a nastupujícím liberalismem a republikanismem.

Nejnovější syntetická práce německé historiografie o nuceném pracovním nasazení zahraničních dělníků a vězňů koncentračních táborů ve válečném hospodářství nacistické Třetí říše.

Georges Sorel (1847–1922) byl francouzský politický myslitel, vnímaný hlavně jako teoretik revolučního syndikalismu.

Tři desetiletí, kterými Německo prošlo od pádu železné opony do konce éry Angely Merkelové, byla bezpochyby pozoruhodným obdobím.

Ukrajinské sešity jsou první část diptychu věnovaného bývalým zemím Sovětského svazu.

Sborník dokumentů represivních orgánů Sovětského svazu připomíná tragédii české menšiny během Velkého teroru na sovětské Ukrajině v letech 1937-1938.

Po smrti sv. Vojtěcha v roce 997 nebyl v celých Čechách kněz, který by mohl zastávat biskupský úřad. 7. června 998 se po přijetí biskupského svěcení vydal do Prahy nový biskup Thiddag, císařský kaplan, …

S pádem železné opony začalo i mizení východní Evropy.

Vydejme se s autorkou na cestu do minulosti a seznamme se s 365 zajímavostmi z české historie.

Viry a bakterie obývají naši planetu téměř od počátku.

Co má společného míšeňský porcelán, šťavnaté klobásky, Valhala nebo design Bauhausu, Bismarck či Karel Veliký, Braniborská brána a vjezd do koncentračního tábora v Buchenwaldu?