Filozofie a náboženství

Nejen jednotlivci, ale i celé kultury si uchovávají vzpomínky, vytvářejí svou "paměť".

Všem milovníkům nadčasové moudrosti přinášíme jeden ze základních textů konfucianismu, čínského filozofického směru a pohledu na svět.

Kniha Morálka. Úvod do etiky vyšla poprvé r. 1972.

Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi (1755) tvoří spolu se Společenskou smlouvou (1762) jádro Rousseauovy politické teorie, která zásadním způsobem ovlivnila novověké politické myšlení …

Kniha se zabývá fenoménem misgenderingu, tedy nevhodného určení genderu osoby v komunikačních situacích, a propojuje perspektivy genderových studií, feministické filozofie a filozofie jazyka.

Autor přístupným jazykem propojuje kontemplativní pohled a svou zkušenost ze služby nemocničního kaplana.

Každý z nás je konkrétní osobou, žijící svůj individuální život a pohlížející na svět ze své vnitřní, subjektivní perspektivy.

Kniha je věnována životu a dílu nejvyššího představitele českobudějovické diecéze v letech 1920-1940.

Monografie Ctirada V. Pospíšila přináší podstatné rozšíření předchozích výzkumů v oblasti vztahů katolické teologie k poznatkům přírodních věd v minulém a předminulém století.

Čtvrtý a závěrečný díl Věštění v antickém Řecku přináší ve třech částech výklad čtyř větších skupin induktivních věštebných technik, které jsou doloženy z antiky nebo středověku. Část nazvaná "Voda" …

Předkládaná drobná studie je věnována osvětlení mimořádně důležitých aspektů islámského náboženství v Evropě, kterým se mnozí tzv. antiislamisté až úzkostlivě vyhýbají.

Kolektivní monografie, která je společným dílem teologů a historiků umění, se snaží zachytit a popsat rozličné aspekty lidského hledání transcendence v dějinách i v současnosti.

Kniha představuje náčrt Aristotelova myšlení o živém, zaměřený zejména na problematiku rozmnožování a vzniku živočichů.

Kniha přináší analýzu některých příspěvků k politické filosofii vzniklých na protestantské a katolické straně v českých zemích v 17. století.

Autor v deseti kapitolách ukazuje, jaká musí být obnova filosofie, kosmologie a náboženství, aby přírodní věda mohla vyústit ve vědu zahrnující také ducha.

Kniha úvah, ve kterých autor upozorňuje na nemoc současného světa, za níž považuje růst projevů hyperprozaična, strohé racionality a individualismu.

Co je to vlastnictví? aneb Hledání principů práva a vlády (1840) je poměrně raný, ale snad nejznámější text Pierra-Josepha Proudhona.

Ve své nové knize se Guy Gilbert zamýšlí nad fenoménem samoty.

Gilbert Durand, Bachelardův žák, koncipoval své Antropologické struktury imaginárna jako antropologické rozšíření výzkumů započatých v Psychoanalýze ohně.

Charles Darwin byl spojen s unitářským hnutím četnými příbuzenskými vztahy.

Problematika vědomí a vědomí sebe sama jakožto jeho základu je jedním ze stěžejních témat německé klasické filosofie.

Jsou tři témata, o nichž se až posedle diskutuje: gender, práva zvířat a eutanazie.

V čtivém převyprávění propojených příběhů české totožnosti a české filosofie v posledních dvou staletích hledá autor odpověď na stále aktuální otázky: "Co to znamená být Čech?" a "Má to vůbec ještě nějaký …

V osmnáctém století jako by se filosofická reflexe zdravého rozumu rozvinula více než kdy předtím.

Významný americký filosof a religionista Jacob Needleman ve své dosud nejosobnější a autobiografické knize hledá způsob, jak lze v dnešní době rozumět náboženským idejím.

Traktát o prozíravosti (STh II-II, q. 47-56) rozvíjí a konkretizuje základní nauku o kardinálních ctnostech, jak je vyložena v předešlých částech Sumy.

Od vzestupu sekularizace zaujímá náboženství stále problematičtější místo v naší západní kultuře.

Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický.

To, co bývá zvykem chápat jako krizi ekonomickou, respektive finanční, je ve skutečnosti celkovou krizí západních společností.