Knihy o filmu

Název knihy Cine Teatro Saura je variací pojmu cineteatro, vztahujícího se k prostorům, v nichž mohli být diváci dříve vystaveni jak filmovému, tak divadelnímu prožitku.

Kniha Česká škola neexistuje přináší jedinečný pohled na Československo očima cizince, který v Praze prožil jedno z nejdůležitějších období svého života.

V pořadí 11. svazek edice Osobnosti české scénografie je věnována osobnosti scénografa Ivo Žídka. Česko-anglická monografie mapuje Žídkovu činnost od počátečních prací v Ústí nad Labem a Činoherním klubu …

Publikace známého českého režiséra, dokumentaristy, publicisty, herce i scenáristy Břetislava Rychlíka umožňuje pomocí obrazů, analýz, reflexí a komentářů nahlédnout do průběhu vzniku i výsledných divadelních …

Mizanscéna představuje vše, co se ve filmu objeví před kamerou - a to, co si po skončení filmu pamatujeme nejlépe.

Každý ví, co je to film. Ale jen málokdo si dokáže dopodrobna představit, kolik lidí a jak dlouhou dobu běžný celovečerní film pomáhá natočit a představit divákům.

Kniha Jana Žáčka je souborem jeho vlastních zážitků coby filmového a dabingového režiséra a scénáristy, v nichž vzpomíná na zajímavé a humorné okamžiky a také na četné osobnosti českého filmu a …

Není žádné tajemství, že filmová tvorba přitahovala Václava Havla od raného mládí.

Český Filmový archiv, dnešní Národní filmový archiv, patří mezi nejstarší paměťové instituce svého druhu a rozsahem sbírek se řadí k největším na světě.

Snímek Poklad na Stříbrném jezeře z roku 1962 stojí na začátku série filmových adaptací Karla Maye, která ovlivnila nejen soudobou generaci diváků, ale i generace následující.

Jak má umělec hodnotit dílo jiného umělce?

Kniha usiluje o dialog mezi současným afektivním obratem v humanitních vědách a zkoumáním filmové formy.

Kniha estonského filmaře a pedagoga na Estonské akademii výtvarných umění představuje animovaný film ze širší společenskovědní perspektivy, a to ne jako menšinový filmový žánr, ale spíše jako oblast, …

Monografie pojednává o hudbě ve filmu – jevu éterickém, pomíjivém a neuchopitelném slovy.

Filmová tvorba Petra Skaly představuje významnou, teoreticky doposud nezpracovanou oblast českého poválečného umění a významný vklad do dějin filmové experimentální tvorby.

Tyl - Hálek - Adámek - Vrchlický - Jirásek - Mrštíci - Preissová - Hilbert - Kvapil - Dyk - Mahen - Čapek - Medek - Langer - Topol ad.: Česká dramatika funguje v předkládané studii nejenom v přísném …

Výpravná česko-anglická publikace představuje tvorbu výjimečné osobnosti české scénografie, předčasně zesnulé Ivy Němcové (1980-2015).

Pojďte se dozvědět, co vše se muselo stát, než vznikl první celovečerní animovaný film.

Kniha reflektuje dílo arménského režiséra Artavazda Ašotoviče Pelešjana (*1938), tvůrce teorie tzv. distanční montáže, která představuje zásadní zlom v chápání zákonitostí střihové skladby filmu.

Na začátku nového tisíciletí došlo na filmové scéně v Buenos Aires k explozi experimentální tvorby a v hojném počtu se začali objevovat tvůrci, jejichž díla k sobě upoutala pozornost na světových …

Film nežije pouze v kinech. Co může o filmu prozradit filmová věda, disciplína, která jej uchopuje kriticky, historicky i teoreticky?

Filmový režisér Václav Matějka, scénárista a spisovatel, se po úspěšné knize podle stejnojmenného filmu Anděl s ďáblem v těle a po románu Jak miluje Anna Marie vrací ve svém nejnovějším díle opět do …

Novela vychází ze scénáře stejnojmenného filmu, debutu režiséra Václava Matějky z roku 1970.

Umřít pro film? rozhodně není obvyklá memoárová kniha o tom jak jsme kdy co natáčeli a jak u toho bývalo veselo.

O kolaboraci českého filmu za doby Protektorátu toho již bylo napsáno mnoho, stejně jako o úloze německého filmu v době Třetí říše.

Choreograf a pedagog Daniel Wiesner přibližuje v této knize tvůrčí proces při hledání ideálního tvaru inscenace Macbeth.

Byla-nebyla československá perestrojka/přestavba… Sovětský pokus o reformu či resuscitaci systému, zosobněný Michailem Gorbačovem, novým generálním tajemníkem ÚV KSSS (1985), se u nás ve 2. polovině …

Filmovou pohádku Tři oříšky pro Popelku natočil Václav Vorlíček v roce 1973 podle scénáře Františka Pavlíčka.

Publikace se pokouší především o vylíčení různých, někdy i zdánlivě okrajových okolností vzniku a průběhu činnosti spolku, tak jak je odráží zejména dobová korespondence, zdaleka nevyčerpává všechny …

V rámci edice Filmová mozaika vychází další soubor studií, který vytváří jednolitý tematický celek.