Opera rakouského skladatele Josepha Weigla Die Schweizerfamilie (1809) se stala roku 1823 prvním operním představením v českém jazyce ve Stavovském divadle v Praze. Dvojjazyčná kniha, která vychází jako druhý svazek ediční řady Nota bene, se zabývá libretem Ignaze Franze Castelliho a jeho francouzskými inspiračními zdroji, německými a českými provedeními, interprety, recepcí v tisku a v korespondenci české vlastenecké společnosti a překladem Simeona Karla Macháčka Rodina švejcarská. Obsahuje edici německého a českého libreta.
Druhý svazek ediční řady Nota bene přináší pojednání o opeře Josepha Weigla Die Schweizerfamilie (1809), publikované v české a německé jazykové verzi. Soustředí se na libreto Ignaze Franze Castelliho z hlediska inspiračních zdrojů: od příběhu z Francie 18. století a jeho zpracování v pařížském vaudevillu autorů Sewrin a René de Chazet (1807) až k rakouské adaptaci na "lyrickou operu".
Die Schweizerfamilie patřila k nejoblíbenějším operám své doby. Po Vídni byla provedena poprvé v Praze již roku 1809 a do roku 1848 tu dosáhla celkem 72 německých a českých představení. V dějinách českého divadla sehrála mimořádnou roli. Mírné pěvecké nároky sólových rolí přispěly k tomu, že právě tato opera byla vybrána roku 1823 k pokusu ukázat na profesionální scéně, že i český jazyk je vhodným nástrojem k opernímu zpěvu.
Kniha se zabývá německými a českými představeními, domácími i hostujícími interprety, recepcí v tisku v Praze, Vídni, Drážďanech a v Lipsku a ohlasy českého provedení v korespondenci české vlastenecké společnosti. Zvláštní pozornost je věnována překladu Simeona Karla Macháčka Rodina švejcarská.
Kniha obsahuje paralelní edici německého a českého libreta.