První společná kniha Radkina a Františka Honzákových Čas psychopatů se věnovala antisociálním parazitům, osobám s psychopatickými rysy a s absencí strachu, které jsou ovšem velmi schopnými manipulátory a bývají mnohdy obdařeny značným charismatem. Jejich druhá kniha vznikla se záměrem představit a porovnat osoby úžasné a porouchané, kterých je ve společnosti více než psychopatů. Předkládané profily vybraných osobností jsou komentovány z pohledu historika a psychiatra. Historické komentáře jsou leckdy možná podrobnější, neboť tyto osobnosti žily v konkrétní době a dostávaly se do situací, v nichž se tříbí charaktery a ukazuje se, jaký člověk opravdu je. Čtenář se v úvodní části dozví, co je osobnost, jaké jsou její složky a jak se vyvíjely psychiatrické přístupy k této problematice. Příběhy československých parašutistů z Anglie, osudy tří našich prezidentů a Tří králů, legendárních postav protinacistického odboje, ukazují, co jejich osobnosti formovalo, ať pozitivně, nebo negativně. V knize najdeme i morytátové osudy několika žen vražedkyní a tolik potřebné světlo na konci tunelu představuje kapitola o významných mecenáších a filantropech.
Kniha chce vyprovokovat k zamyšlení a vyvolat ve čtenáři touhu si doplnit znalosti o naší minulosti, neboť jak to stručně vystihl francouzský filozof a spisovatel Jean-Paul Sartre: Kdo se nepoučil z dějin, musí je znova prožívat.