Povídky, shrnuté do této knihy, vykreslují, jak je tomu u Vlasty Pittnerové obvyklé, drobné radosti, ale především strasti chudého venkova ve „žďárských horách“. Zdaleka ne všechny životní příběhy a peripetie končí dobře, ostatně tak, jak je tomu i v životě. Dojímavost některých příběhů se mísí s tvrdostí selského stavu, dnes znovu vzkříšenou, která se zdá nepochopitelná těm, kteří nikdy nepřetvářeli hlušinu na ornici.