Říkám jim, že se jmenuji Vis Telimus. Říkám jim, že jsem před třemi lety osiřel po tragické nehodě a že jsem se na jejich nejprestižnější školu dostal čirou šťastnou náhodou. Říkám jim, že po promoci se s radostí připojím ke zbytku civilizované společnosti a umožním, aby mi odebírala sílu, energii a cílevědomost – jež nazývají Vůlí – a přispívala jimi těm u moci, jako to dělají miliony dalších. Jako to nakonec musí udělat každý. <br> <br> Říkám jim, že mezi ně patřím. Věří mi. <br> <br> Ale ve skutečnosti jsem byl na akademii poslán proto, abych našel vysvětlení. Vyřešil vraždu. Objevil dávnou zbraň. Odhalil tajemství, jež mohou republiku rozcupovat na kusy. <br> <br> A za žádnou cenu nebudu nikdy odevzdávat svou Vůli říši, která popravila mou rodinu. <br> <br> Nicméně abych přežil, musím se nejprve vyšplhat po akademickém žebříčku, usmívat se, přátelit se a předstírat, že jsem jedním z nich. Vyhrát. Protože jestli to nedokážu, ti, kdo se mě pokoušejí ovládat a znají mé skutečné jméno, už pro mě nebudou mít využití. <br> <br> A jestli Hierarchie zjistí, kdo doopravdy jsem, přijdu o život.