Autorka vychází z popisu různých aspektů života současné společnosti, v nichž se nějakým způsobem projevuje krize. Jako odbornice v oblasti pedagogiky a náboženské pedagogiky si klade otázku, do jaké míry může cestě z krize pomoci výchova k morálním hodnotám. V této souvislosti nejprve vymezuje základní pojmy spojené s morálkou a etikou a popisuje významné etické filosofické systémy v minulosti. Zabývá se také příspěvkem psychologie k výzkumu vývoje morálky dětí a mladých lidí a k morální výchově. Věnuje se též vztahu filosofické a teologické etiky a pluralitě morálních hodnot v současné společnosti. Autorka analyzuje také různé aspekty morální výchovy v rodině a ve škole, a to s ohledem na celkové klima instituce školy, na obsahy jednotlivých vyučovacích předmětů a speciálně na pojetí předmětů Etická výchova a Náboženská výchova. Teoretický výklad je vždy doplněn konkrétními didaktickými příklady. Závěrečná kapitola se stručně zabývá etickými kompetencemi učitele.