Po čtyři dekády byl ryze ženský koncentrační tábor Ravensbrück ukryt za železnou oponou a o jeho skutečném příběhu toho bylo známo jen velmi málo. Jeho branou během šesti let prošlo na 130 000 žen z více než dvaceti evropských zemí, přičemž mnohé pocházely z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Vězeňkyně se zde staly cílem bití a mučení, byly posílány na otrockou práci, hladověly a nakonec byly popravovány. Až do osvobození v roce 1945 v táboře přišlo o život 30 000 až 50 000 žen. Sarah Helmová se s využitím dosud neznámých svědectví a interview s přeživšími, kteří teprve nyní promluvili o své minulosti, dostává do samého středu táborového dění a čtenářům se všemi detaily v knize demonstruje, jak snadno a rychle vzniká nepředstavitelná hrůza. Mnohem více než výčtem krutostí je ale kniha Ravensbrück přesvědčivým popisem toho, co jedna z přeživších žen nazvala "hrdinstvím, extrémní lidskou houževnatostí a zcela výjimečnou vůlí k přežití”. Přesná, inspirativní a hluboce znepokojující, kniha Ravensbrück je přelomovou prací v oblasti historického zkoumání. S neobvyklou otevřeností připomíná schopnost lidstva dopouštět se bestiálních činů a zároveň i jeho odvahu se jim bránit.