Evropský romantismus má v jednotlivých národních variantách své nezaměnitelné rysy, vyznačuje se však také obecnými znaky: společnými tématy, emblémy, symboly, mýty. První část knihy si proto klade otázku, jak se tohoto ''''obecného majetku'''' romantismu, reprezentovaného např. romantickou poutí či obrazem ruin a hradů, chopila česká literatura, jmenovitě Mácha, Němcová či Zeyer. Druhá část knihy konfrontuje obdobná témata v českém a francouzském romantismu (''''zuřivý'''' romantismus a próza K